Osidlený prostor patřil ke konci 16. století pod správu hraběte Smiřického. Dcera hraběte - Margareta - byla matkou hraběte Valdštejna (Wallenstein), majitele zámku v blízkém Frýdlantu. Za účast na spiknutí proti císaři Ferdinandu II. byly roku 1621 pozemky Albrechta Johanna Smiřického zkonfiskovány a přidělěny hraběti Albrechtu Wenzel Eusebius von Wallensteinovi. Hrabě Valdštejn se stal vévodou Frýdlantu, Mecklenburska, Sagan, hrabství Schwerin, Rostoku a Stangardu. Majitel 49 panství byl pánem celých severních Čech včetně panství Morgenstern. Roku 1628 přenechal Valdštejn hraběti Nikolausov des Fours-Walderodovi za výjimečně věrné vojenské služby ve 30ti leté válce postupně svoje panství Navarov, Rohozec, Semily a r. 1635 také panství Morgenstern. V této době má obec 46 domů s 276 obuvateli. Podle první pozemkové knihy z r. 1647 k Morgensternu patřily vesnice Jiřetín, Albrechtice, Josefův Důl, Tanvald, Nová Ves, Lučany, Maxov, Janov.

Za vlády Valdštejna se stával Morgenstern střediskem lnářského a plátenického průmyslu a již v 16. století se stala obec kolébkou sklářské výroby. Na Černostudničním hřebenu (tehdy Morgenstenberg) byla podle soudního dokumentu již roku 1568 sklářská huť. Obec zaznamenává prudký rozmach 17. a 18. století. Stává se střediskem textilního a sklářského průmyslu se silným stavebním ruchem a kulturním životem. Dne 2. 7. 1766 navštívil Morgenstern Josef II. V roce 1840 byl nalezen léčivý Hartwigův pramen. Roku 1868 se povyšuje Snržovka na městys a má 702 domy s 5480 obyvateli, postupně se tento počet zvýšil na 12000 obyvatel do r. 1939.

Při prohlídce města najdeme secesní výstavbu, Malé náměstí s kašnou. V roce 1770 se začaly číslovat domy a dům č.1, kterému se říká Zámeček, najdeme na náměstí T. G. Masaryka vedle Domu potravin. Dnes je v něm umístěno kulturní středisko s knihovnou.

Ve Smržovce byl jeden z nejkrásnějších a nejlépe situovaných kostelů v tomto kraji, který byl bohužel zničen r. 1967 požárem. Farní úřad s městským úřadem vyvíjí velké úsilí o obnovení této historické pmátky. Pozdně barokní kostel sv. Michaela, Archanděla, byl postaven v l. 1765 - 1781 A. Schmidem. Původní zvon se roztavil při požáru. Čistota slohu, hlavní oltář sv. Michaela, Archanděla, dřevořezby, oltář Nejsvětějšího Srdce Páně z 18. století, další oltáře, kazatelna, křtitelnice a plastiky jsou historickými skvosty. Trojdílné barokně členěné varhany mají dřevěné mramorové skříně a byly postaveny r. 1821 bratry Predigrovými z Albrechtic. Zlatá monstrance pochází ještě z původního dřevěného kostela. Sakristie kostela byla v r. 1991 opravena a vysvěcena. Konají se zde bohoslužby.