Po technické přestávce na přípravu pódia nastoupili MY DRY WILLOW - a tahle budějovická kapela si rychle získala srdce (a další orgány, ponejvíce ty potřebné k tanci) teď už asi stohlavého publika. Nádherný zvuk Hammondek evokující zlatá šedesátá a sedmdesátá léta byl největším objevem festivalu přesto, že MDW hraje více jak sedm let a na svém kontě má několik alb. Tihle pánové jsou sehraní!
OTK trpěli špatným zvukem a proto jejich vystoupení vyznělo do ztracena, SLUT potěšili příznivce tvrdší muziky. Vrátili se z turné po USA a na jejich hudbě je to slyšet - zahrají bez chybičky a s nasazením, ale člověk má pocit již jednou slyšeného…
To se rozhodně nedá říct o OSWALDU SCHNEIDEROVI, který přímo překypuje snahou a nalezení vlastní cesty. Stejně jako PLUTO v roce minulém, roztančili vytrvalce (vzhledem k pozdní noční hodině a chuti piva Vratislav bylo možno vidět jeden téměř kompletní stůl v říši snů) inteligentní, alternativní hudbou, natolik emotivní, že někteří návštěvníci nechtěli odejít ze sálu, natož nastoupit do autobusu…
Ten pak ale odjel za sedmero hor, bar se zavřel… Kdoví, jestli se kdy ještě otevře, jestli to malý zájem návštěvníků dovolí. Díky těm, kteří přišli, díky Stavební projekci Novotný a hotelu Ráj za finanční podporu, díky pracovníkům Městskému úřadu a Kulturního střediska. Díky hudbě, v níž o něco jde!
Rudolf Musil (musil@atlas.cz) (Smržovský zpravodaj, září 1998)